Výkřiky do tmy

Červnová cestovací mánie

9. července 2017 v 23:51 | Smokie
Čaute ženy a muži. Přiznávám, hodně dlouho jsem se neozvala, ale tentokrát k tomu mám zatraceně dobrý důvod a to takový, že jsem byla furt někde v háji. Ano, za minulý měsíc jsem procestovala asi čtyři státy a musím říct, stálo to za to. Jdu popsat své jedinečné zážitky, dát vám nějaké tipy a časem možná zřídím rubriku cestování, nebo něco podobnýho. ;)

My shit

7. března 2017 v 22:42 | Smokie
Tož, po celkem dlouhé době se vracím, nějak se mi to teď kupilo a moje úžasné prokrastinující já v klidu přihlíželo, jak mi to všechno přerůstá přes hlavu... až se to sesypalo jako domeček z karet. Mno, jakože, nic moc novýho se nestalo, ale přesto si alespoň v jednom článku můžu postěžovat na děsný průběh situací.... (to ale děláš pořád - drž hubu)

Mno, jak bych asi začala?
Ano, jako obvykle svým milostným životem. Pamatujete si ještě na pana K? Dobře, poamatujete si, jak už to vypadalo nadějně a všechno? Celkem nedávno jsem mu řekla, jak to s ním mám a tak, protože z něho poprvé za celou našu historiu vyletělo něco ve smyslu: "No, tak já myslím, že jsme kamarádi..." Hmm, jo jasně.
Díky kámo.
Normálně mě strčil do friendzone! A pak si na druhej den přijde do školy, dělá jako by se nic nestalo a zase se ani nesnaží skrýt, že flirtuje! Blbec jeden! Mám chuť ho prohodit výlohou, jak mu vždycky vyhrožuju.
Aby toho nebylo málo, je momentálně odjetý v Izraeli, takže ho ani tou blbou výlohou nemůžu prohodit. No, ale až přijede, tak s ním vysklím celej Lidl.

Už jsem zase v tom

2. února 2017 v 15:16 | Smokie
Asi si říkáte, že nadpisek zní jako zpověď nějaké náctileté matky. Pravda je bohudík (nebo bohužel?) trochu jiná. Vzpomínáte si na toho kamaráda, do kterýho jsem se zamilovala? Jo, vrací se to a pomalu poznávám, že je to to nejhorší, co se mi kdy mohlo stát.

Moje skromné životní dílo

31. ledna 2017 v 16:48 | Smokie
Tak. Konečně. Abych vám řekla pravdu, sama od sebe bych tenhle článek nikdy nevydala, popravdě moc nemusím, když se lidi dívaj na mý výtvory, ale kamarádka mě poprosila, jestli bych nemohla svý dílka shrnout do výběru toho nejlepšího. Shodou okolností ví, že mám blog a tak mi navrhla, že na to můžu udělat článek. Ach, nikdy neprozrazujte svým přátelům, že máte blog :D. Neee, sranda. Tak, už nebudu zdražovat, rozklikněte to a prohlídněte si moji 'galerii'!

Doufám, že to vyjde

11. ledna 2017 v 11:25 | Smokie
Myslím, že už jen titulek článku je dost výmluvný sám o sobě. Letos jsem si naplánovala spoustu akcí, které doufám, že vyjdou... No, zas až tak moc jich není, ale já si vždycky dokážu najít výmluvu, proč někam nejet, nebo podobně. A proto si to poctivě sepíšu, protože když vím, že jsem to někam napsala někdo jiný to uviděl, tak budu mít pocit, že to musím splnit! Psychologie lidi, všechno je psychologie.

This year in nutschell

29. prosince 2016 v 3:54 | Smokie
No... co na to říct. Kdybych to vzala kolem a kolem, tak musím přece jen říct, že to byl další proflákaný rok. Nicméně, prošla jsem si za tu dobu dobrým i zlým, poznala strašně moc nových lidí a zažila spoustu věcí. Byla jsem na spousta nových místech a hlavně co, myslím, že tento rok se mi podařilo jedno z mých největších předsevzetí - jakžtakž rozdávat radost kolem sebe. No, ale ještě víc věcí se posralo, co si budem nalhávat :DD

Trochu blbý dny

17. prosince 2016 v 23:32 | Smokie
Jo, upřímně se za sebe stydím.
Nemám omluvu ani výmluvu, kterou bych mohla použít. Nebyla jsem tu prostě proto, že se mi články psát vůbec nechtěly a neměla jsem absolutně žádnou inspiraci.Navíc se na mě všechno najednou sesypalo jako lavina a můj sociální život šel totálně do kytek. Moje potenciální šance na partnera zmizely v nedohlednu a já se potácím všude možně jako mrtvola.

Začalo to nevině, asi tak, když se blíží pololetí. Učitelé se najednou proberou ze zimního spánku a uvědomí si, že musí nějak doplnit ty díry co nám žákům chybí v průměru. Po Vánocích bychom to ale už URČITĚ nestihli, proto se musí psát milion písemek na trilion různých témat. Proč ne, že jo?

Do toho taneční, záverečná, šaty, trénink nějakých těch tanečků abyste ze sebe neudělali absolutního vola. Klasika, no. Mimochodem, na polovinu tanců jsem nakonec nešla (dobře, tak jenom na polku a valčík, protože nás tam bylo na miniaturním prostoru šedesát párů a já nechtěla absolvovat žádnou sebevražednou misi dřív než týden před maturitou) a pro jistotu jsem se pojistila sklenkou vína. Chápete, aby to potom šlo líp.

A do toho všeho se zhroutil můj milostný život jako domeček z karet. Už tak minimálně půl roku jsem zamilovaná do jednoho kluka. No, nebo jsem spíš byla. Trávili jsme spolu docela dost času na mý poměry a bylo to všechno fajn. Až do tý zpropadený závěrečný. Nevím proč jí nadávám, nakonec bych jí asi měla být vděčná. Uvědomila jsem si totiž díky ní, že náš milej zlatej je totální a beznadějnej suchar.
Jo, to asi trochu přeháním a vím že to není všechno, ale po delší diskuzí s mojí mamkou, která je spíš moje nejlepší kamarádka, jsme usoudily... že jsem na něj prostě moc velkej živel. Je možný, že by to fungovat mohlo, ale já jsem prostě příliš temperamentní a on příliš ušlápnutej. Potřebuju někoho, kdo se dovede uvolnit a užívat si.
Nakonec jsem ale i celkem ráda, že jsem to zjistila.
Takovej předčasnej dárek k Vánocům.

Smokie

No sakra

13. listopadu 2016 v 15:49 | Smokie
Lidičky, nějakou dobu jsem byla pryč a v nehorázným časovým presu ale teď budu vydávat o sto šest tak se těšte! Mám toho v plánu spoustu! Akorát jsem právě teď v práci a kdu říct tomu lehce pedofilnímu dědulovi ať mi nesahá ve výstavě na vitríny. Tak zatím! Dneska ještě něco přijde!

5 top filmů

4. listopadu 2016 v 16:50 | Smokie
Každý máme svoje srdcovky. Ať už jsou to filmy, jídlo, nebo kus oblečení, prostě se asi nikdo nevyhneme tomu, abychom si něco oblíbili. A já se zrovna nedávno dívala na jednu z těch svých 'topovek', tak jsem si řekla, že bych někomu mohla dát takový malý tip.

Nestíhačky

30. října 2016 v 22:44 | Smokie
Znáte takový to, když vyloženě nevíte kam skočit? Když máte hafo věcí do školy, ale vy si stejně radši sednete před počítač a mrknete se na film, který jste neviděli tak milion let a který poté dalších milion let neuvidíte? Jop, myslím, že to každý z nás zná a proto to všichni dělají stále dokola. Ať žije prokrastinace.

Tenhle týden jsem (ačkoliv byly prázdniny) vůbec nestíhala. Zanedbala jsem upřímně řečeno i sebe a to se mi nestává často. Věděla jsem, že budu mít hned v pondělí obrovské zkoušení z fyziky a stejně jsem se na to vybodla. Nemůžu říct, že by to byl vyloženě promarněný čas... ale přesto jsem to mohla využít líp. Znáte ten pocit.
Tak třeba jen první dva dny jsem se starala o sestru, což bych měla brát jako úžasně strávený čas. Ale upřímně, i když mám svoji sestru ráda, babysitting moc neodpovídá mojí představě prázdnin. Potom jsem jela s prarodiči na chatu, s něčím tam potřebovali pomoct. Jasný, proč ne, ale když celý den strávíte v montérkách, tak to taky není moc fajn.
No a nakonec sobota. To bylo nejhorší. Pomáhala jsem jednomu známému na oslavě šedesátin. Bohužel se to rozhodl udělat ve velkém a nakonec přišlo přes 100 lidí, takže taky moc fajn. Není nad to běhat v nepohodlných balerínách mezi stoly a ptát se už tak ožralých chlapů, jestli by si nedali pivo.
A aby toho nebylo málo, dneska ráno jsem se probudila s horečkou a bolestí břicha jak blázen - přece jen, když od desíti do jedenácti běháte mezi kuchyní, hospodou a sálem, tak toho moc sníst nestihnete. Krása.
Taky jste měli tak super prázdniny jako já? Hm, už aby byly vánoční.

Smokie
 
 

Reklama