Sen 3.díl

28. listopadu 2016 v 22:35 | Smokie |  Povídky
Toš a když už jsem u toho, tak sem přidám i tohle. Doufám, že to alespoň někdo čte, chorý výplod fantazie a celkový pohled na svět, který se zdá být poněkud pokřivený. Enjoy.


Otevřela oči.
Nebyla si jistá, jestli nic nevidí, nebo naopak něco přece jen ano. Zamrkala - A, ano! Viděla! Pootočila hlavou a zjistila, že muž se tentokrát ocitl podezřele blízko vedle ní. Díval se na ni, jak leží na chladném prázdnu prostoru snu. Čekal tu na ni. Zvedla se na loktech, postavila se na nohy a nedůvěřivě si ho přeměřila od hlavy až k patě. ,,Víš, kdo byl tvůj otec?" zeptal se najednou muž přátelsky. Tahle otázka ji naprosto zaskočila, neměla tušení proč o něm mluví.
,,Vím jen, že mě opustil, když jsem byla malá a… Proč se na to vůbec ptáš? Jsi ve snu, jsi výplod mé fantazie, jak…." Dýchala přerývaně a v očích měla zmatek. ,,Takže nevíš, kdo to ve skutečnosti byl." Dopověděl za ni muž a provrtával ji svýma svítivýma očima. Ruth neodpovídala, jen zarytě hleděla před sebe. Měla vztek, protože nevěděla, co se kolem ní děje a možná to ani vědět nechtěla.
,,Byl to pozoruhodný člověk.." mlel si muž dál svou, ,,Výbušný, jako ty, ale velice chytrý." ,,Proč mi to říkáte?" vyštěkla na něj Ruth a semkla rty do jedné úzké čáry.
Muž se zamračil. ,,Chci ti učinit nabídku…" usmál se mile. ,,Stačí, když dneska večer přijdeš k molu, uvidíš sama, co tam bude…" Ruth nic neříkala. Jediné co si přála bylo probudit se z tohoto špatného vtipu a opět být v reálnu. Cítila se jako zvíře lapené v kleci, které nervózně přechází sem a tam.
Muž se na ni usmál. ,,Neboj…" odmlčel se ,,Za chvilku tě přijdou probudit."
,,Proboha, neměla by sis ty vlasy už zastřihnout? Začíná to vypadat dost neposlušně." ,,Hmm?" ,,Proboha, Ruth, ty vůbec nevnímáš!" okřikla ji Emma a učitel angličtiny se na ně s výhružným pohledem otočil. Ztichly a čekaly, až se spokojí s dostatečným projevem své autority a začne zase psát na tabuli. Když se tak stalo, Emma šeptem pokračovala: ,,Co ti dneska je?" zeptala se se starostlivým výrazem. ,,Nic, jen jsem se špatně vyspala…" vymlouvala se Ruth, ale její dlouholetá kamarádka už věděla o co kráčí. ,,Zas ten sen?" padla otázka a Ruth uhnula pohledem.
,,Už bys s tím měla začít něco dělat… Nechtěla bys třeba zajít k psychiatrovi, nebo tak něco? Možná ty sny mají nějaké poselství!" rozvyprávěla se Emma a učitel se podruhé otočil.
Dívky ztichly a zadívaly se do sešitu, jakoby je učivo neskutečně zajímalo.
Křída se na tabuli opět rozpohybovala. ,,Nemyslím si, jsou to jen blbosti, co nedávají žádný smysl. Podle mě bych si spíš měla dát kafe a cigaretu než cokoli jiného." ,,Ale prd, ty potřebuješ pomoct, co kdybys občas důvěřovala víc lidem kolem tebe než balíčku tabáku!!" rozkřikla se Emma a učitel praštil učebnicí o stůl. ,,Drahé dámy, jestli vás moje hodina nezajímá tak prosím alespoň nerušte moje monotónní psaní na tabuli svým žvatláním. Podle vás je moje učivo pod vaši úroveň, tak laskavě buďte zticha, abych to mohl naučit vaše tupé spolužáky. Děkuji." dopověděl učitel a Ruth na něj zpoza zad kluka sedícího před ní vyplázla jazyk.
Při zvuku zvonku byla učebna do pěti sekund prázdná, zbyl tam jen uštvaný učitel světového jazyka. Emma s Ruth sešly do přízemí budovy, aby si mohly koupit v automatu břečku, kterou místní studenti a učitelé vznešeně nazývali 'Káva'. ,,Takže…" začala Ruth poté, co se ozvalo první pípnutí automatu. Znamení, že si má vybrat co že to vlastně chce. ,,Nejdřív se mě zeptal, jestli vím něco o svém otci…" zamumlala zamyšleně, protože se soustředila na dávkování cukru do životodárné tekutiny. Musela ho tam dát kotel, aby se to vůbec dalo pít.
,,Potom o něm začal žvatlat sám…" pokračovala poté, co se ozvalo druhé pípnutí - příprava nápoje. ,,A nakonec mi řekl, že mám dneska večer čekat u mola - Prý tam pro mě má nějakou party či co…" dopověděla a zaznělo třetí pípnutí. Studenti za ní si úlevně oddychli, když vydělávala chatrný kelímek ze stroje a řada se trochu posunula.
,,Nevím, zní to, jak kdyby se ti někdo vloupal do podvědomí a dělal ti tam pěknej bordel…" zamumlala si spíš pro sebe Emma, ale Ruth se té myšlenky chytila.
,,A víš, že tohle mi zní mnohem pravděpodobněji, než všichni ti mimozemšťani a pradávné civilizace co se mi snažil vnutit Robert? Prý pozůstatek biblické potopy, taková hovadina…" odfrkla si a upila z kelímku. Hned na to znechuceně skrčila obličej, protože to s tím cukrem trochu přehnala.
Emma si poposunula brýle na nose a posměšně sledovala, jak se Ruth dusí dávkami sacharidů. Nakonec jí kelímek vzala z ruky a kafe vyhodila do nejbližšího koše. Pak vytáhla termosku a nalila jí do vršku, který jí podala. Ruth usrkla a nasadila blažený výraz.
,,Ohhh…." vydechla slastně ,,Dneska ráno doma nebyl Max, protože měl noční směnu a na kafe od Roba se nedá ani podívat.." vysvětlila, ale hned navázala na předešlé téma.
,,I kdyby mi někdo vlezl do snů, co s tím asi tak můžu dělat?" zeptala se Emmy, zatímco stoupaly po schodech do prvního patra. Kolem nich procházeli nahoru a dolů studenti, kteří nestíhali svůj rozvrh a mířili na hodinu, kde je měl buzerovat otrávený profesor středního věku.
,,Můžeš se hecnout a jít dneska na to molo." Odpověděla jí věcně Emma a Ruth se zarazila. ,,Zbláznila ses? Co když tam bude nějaký šarlatán, nebo podobné individuum?" oponovala s vážnou tváří. ,,CO jinýho chceš dělat?" zeptala se jí Emma a vešla do třídy. Ruth před učebnou ještě chvilku zaraženě postávala, ale pak zavrtěla hlavou, vešla a očima vyhledala svoji kamarádku. Seděla v zadní lavici, tak se k ní mlčky posadila a položila si hlavu na ruce. Pokusila se pokud možno usnout.
Hodinu biologie nemá rád nikdo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 1. prosince 2016 v 15:25 | Reagovat

krása

2 Magicmax Magicmax | Web | 4. prosince 2016 v 15:00 | Reagovat

JÁ UŽ SE NORMÁLNĚ TÉ LADY DE VAMPIRE ZAČÍNÁM BÁT! Je na snad kkaždém blogu a děsí mně. Ale když komentuje u mně to mi nevadí. :D
Zajímavé že v t povídce je Max XD

3 Smokie Smokie | Web | 18. prosince 2016 v 10:16 | Reagovat

[1]: Děkuji ^^

[2]: Neboj, a vidíš, teda, doufám že nemáš podobné sklony :D a neboj, nenechala jsem se inspirovat tebou, mám to napsané už věčnost :D

4 smartly smartly | Web | Úterý v 1:17 | Reagovat

No aspoň už viem ktorý chumaj vylieva to kafé do tých košov.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama