Sen 2.díl

2. listopadu 2016 v 16:15 | Smokie |  Povídky
Protože momentálně trošku nestíhám a navíc jsem děsně líná, hodím sem i druhý díl povídky. Zbývá mi doufat, že to alespoň někdo čte, takže si užijte i druhý dílek. Včera jsem byla v tanečních a pak šla ještě někde posedět s kamarády, znáte to. No a dneska jsem musela brzo ráno vstávat do školy a jsem úplně mrtvá. No a zítra ráno budu muset vstávat ještě dřív, ve škole budu do 4 odpoledne a pak jdu ještě do práce. Tak možná nestihnu nic napsat, ale uvidím. Adios! ;)


,,Prosím..." ,,A co za to?" nadzdvihla Ruth tázavě obočí a povýšeně se dolů podívala na vyhublého mladíka s propadlými lícemi. Z jeho očí na ni zírala smrt a závislost. Droga, kterou mu Ruth prodávala se pro něj stala modlou, bohem bez hranic, kterého je nutně uctívat dnes a denně. ,,Ehm..." zarazil se mladík a chraplavým hlasem pokračoval: ,,Jeden spolužák mi dluží nějaké peníze, tak jestli bys..." ,,Chci peníze na ruku." řekla Ruth rázně a popotáhla z cigarety.

Seděla na betonové zdi, kterou bylo ohraničené hřiště blízko jejich školy. Teď už se tomu ale nedalo říkat hřiště - spíš sídlo všech feťáků v okolí sta kilometrů. A Ruth se tady o to náležitě starala. ,,Tak?" zvedla zase obočí a mladík vypadal jako blecha vedle lva. ,,Určitě, přijdu co nejdřív..." S těmito slovy se ztratil v hřmotu ulice a Ruth se kousla do rtu.

,,Někdy si říkám, proč se s tebou vlastně kamarádím. Občas z tebe jde trochu strach a většinou jsi fakt mrcha." ozval se za ní známý hlas a s úsměvem se otočila. Stála za ní její dlouhodobá kamarádka - Emma - taky s úsměvem na rtech. Jako jedna z mála se nepodmanila jejím lákavým nabídkám a spíš do ní furt ryla. ,,Nedokážou si hlídat svoje účty, to není moje chyba." oponovala jí Ruth a opět přiložila cigaretu ke rtům.

Emma se hlubokomyslně nadechla, ale zatím nic neříkala. Sedla si vedle Ruth na zídku a prohlížela si zdevastované hřiště. Nebyla hloupá, právě naopak, byla velice chytrá a uměla to dávat okázale najevo. Jindy ale mlčela a tím člověka dostávala snad ještě víc. ,,Víš, koho mi připomínáš?" zeptala se Emma a Ruth zpozorněla. Chvilku ještě mlčely, ale pak se na ni Emma obrátila. ,,Připomínáš mi Cersei z Game of Thrones. Sice záporačka a totální svině, ale člověk k ní přesto přilne..." zasmála se a ji donutila taky k úsměvu. ,,Opovaž se mi zase spoilerovat, ještě jsem nedokoukala poslední díly..." řekla jakoby mimochodem Ruth a Emma si škodolibě zamnula ruce. ,,Super, teď tě můžu něčím vydírat..." zamumlala zlověstně. ,,Ale teď vážně..." nasadila nezaujatý výraz ,,Proč jim to svinstvo prodáváš? Vždyť vidíš jak je to ničí... Jsou z nich chodící kostry!" vyčítala jí a snažila se jí podívat do očí. ,,Nevím, oni to chcou a mně to vynáší..." zamumlala výmluvně a hodila čadící špaček do kamínků zahalujících celé hřiště.

Náhle se objevila skupinka děcek procházejících kolem hřiště, převážně chlapců. Hlasitě se smáli a když se na ně Ruth podívala, začali naznačovat lesbické polibky a další hovadiny. ,,Bože..." zamumlala a seskočila ze zídky. Emma jen protočila panenkami a vydala se za ní. ,,Proč si to ještě bereš, vždyť víš, že jsou to debilové, možná něco mnohem horšího…" zastavila ji a Ruth se na ni nasraně otočila. ,,Ale mně ani tak nevadí, že uráží mě! Jde o Roba a o Maxe, určitě i o tebe a ...prostě mě to sere, co je na tom špatně?!" okřikla ji a Emma se na ni podívala stylem To-si-ze-mě-děláš-prdel.

,,Jako vážně?"

,,Jako vážně."

,,Nemám náladu na zvedání té tvojí, takže odcházím a prosím," odmlčela se ,,Pouvažuj nad svým egem." dodala sarkasticky a odkráčela pryč z hřiště. Ruth zabodla oči do země a chvilku tam jen tak stála, přičemž zírala na špičky svých okopaných tenisek, jako by tam bylo něco opravdu zajímavého. Štvalo ji, že má Emma pravdu a uvažovala o vlastní neschopnosti postavit se posměškům. Jakýmkoli způsobem. Otočila se tedy na podpatku a vydala se do bludiště paneláků zabírajících rozsáhlé území otrávené půdy.



,,Stalo se něco?" otočil se na ni Rob, zatímco se ládoval Maxem udělanou večeří. ,,Ehm.. ne..." vyblekotala ze sebe dost nepřesvědčivě a podívala se jinam. Max a Rob se na sebe významně podívali. ,,Tak jinak.." žvýkal Max ,,Máme se do toho plést?" ,,Já vlastně ani nevím, nemůžeme tuhle diskuzi nechat plavat?" obořila se na ně, ale když viděla, jak se oba zklamaně tváří, povzdychla si. ,,Dneska šli kolem hřiště nějací kluci... Měli narážky na váš...." nevěděla jak to říct ,,.... Vztah." dopověděla nakonec a s otázkou v očích se podívala na oba mladíky.

Další významná výměna pohledů a další významné ticho. Čekala, že to tak bude.

,,No..." začal Max. ,,Můžeme pro tebe něco udělat?" dopověděl za něj Rob.

,,Né, díky... zvládnu to... nějak..." dodala s uchechtnutím a dál si vidličkou pohrávala se špagetou, která se krčila v rohu talíře, aby ji nikdo neobjevil. Ještě chvíli u stolu panovalo dusivé ticho, ale přerušil ho Max, který se z ničeho nic zvedl ze židle. ,,Mám noční směnu, takže musím jít..." řekl výmluvně, popadl kabát visící v předsíni a spěšně vypadl z bytu. Rob a Ruth neřekli ani slovo, když sklízeli ze stolu a společně umývali nádobí. Všechno probíhalo mlčky, působilo to jako jakýsi nadpozemský rituál naprosté synchronizace. Opak byl pravdou. Tato zdánlivá rovnováha, kde není potřeba slov, byla předzvěstí výbuchu, který ale neměl nastat dnes a ani zítra.

Šla spát s myšlenkami na muže, který se možná vrátí. Možná ne. Uvidí.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dark-horror-stories dark-horror-stories | Web | 2. listopadu 2016 v 18:25 | Reagovat

povedené

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama